Texty
Nepočítej slzy
až jednou půjdeš po cestě sama
a slza smyje prach z tvých cest
zbude jen láska, kterou’s mi dala
která jak pouto měla nás vést
až jednou slza smyje ti tváře
pak ucítíš podivný strach
noc byla plná polární záře
když jsem já chodil sem přes váš práh
nepočítej slzy, které ti z očí vypadnou
každá svůj cíl má
stejně jako růže, co na podzim uvadnou
taková je láska tvá
až jednou přijdeš do říše lidí
kde každý hledá svůj ztracený pláč
kde každý z nich na sobě vidí
to, čím jen byl a co je zač
tam možná tě osloví žebrák
co drží v ruce svou slepeckou hůl
zeptá se tě na lásku jen tak
proč dávala’s jí jenom půl?
nepočítej slzy……
na cestě uvidíš jen bílej kámen
zastav se u něj a zavzpomínej
pak klidně udělej nad svou láskou ámen
a odejdi někam jinam, kde ti bude hej